Popisy okresů | Okres Karlínský | Okres Pražsko-Vysehradský |
Okres Smíchovský |
Popisy okresů v písemném operátu reambulovaného katastru z let 1869-1880, specifický pramen poznání krajiny a hospodářských dějin. Praha a okolí v sedmdesátých letech 19. století
V sedmdesátých letech 19. století vznikly specifické soubory písemného operátu reambulovaného katastru z let 1869-1880, popisy okresů. Smyslem reambulovaného katastru byla úprava (reambulace) stabilního katastru. Touto úpravou bylo míněno odstranění nedostatků vceňovacího a vtřiďovacího operátu provedením nového vcenění a vtřídění pozemků a jednorázové doplnění měřického i písemného operátu stabilního katastru změnami podle zákona ze dne 24. května 1869, č. 88 ř.z., o úpravě daně pozemkové.1
Popisy zpracovávali odhadní referenti, kteří nejprve prošli celý okres a poté vyhotovili písemný dokument. V popisu okresu byl uveden jeho rozsah, horopis a vodopis, klimatické poměry, nerostné bohatství a složení půdy, druhy plodin s cenami za posledních patnáct let, tj. za léta 1855-1869, způsob hospodaření a výrobní náklady. Autor popisu využil nejen vlastní poznatky z průzkumu okresu, ale také pozemkové mapy a různé jiné záznamy o geografii příslušného okresu. Na základě popisu pak referent vypracoval návrhy na vceňovací sazby (klasifikační tarify), podle nichž se jednotlivé pozemky do příslušné sazby pro daňové účely zařazovaly.2
Popisy okresů z reambulovaného katastru dosud nebyly z pohledu historické geografie či hospodářských dějin, ale i jiných oborů a problémových témat, systematicky studovány. Zachycují krajinu českých zemí po polovině 19. století a lze je považovat za pramen úřední, zpracovaný jednotným schématem se statistickými údaji, v mnoha případech však ovlivněný individuálním pohledem odhadního referenta jako autora rukopisu. Přesto poskytují zajímavé údaje především k zemědělskému hospodaření v habsburské monarchii.
Pramen je uložen v Ústředním archivu zeměměřictví a katastru v Praze.3 Je psán česky, čitelně, při pravé straně archu velikosti A3, kdy levá strana je ponechána pro poznámky. Všechny míry, délkové i plošné, jsou v popisu uvedeny v dolnorakouských mírách. Přepočty např. Gustav Hofmann, Metrologická příručka, Plzeň-Sušice 1984.
Jako zdroj poznatků o historické krajině Prahy a jejího okolí v prostoru současného města byly pro druhou polovinu 19. století vybrány z materiálů reambulovaného katastru popis Prahy, zahrnující Staré Město, Nové Město, Malou Stranu, Hradčany a Vyšehrad a popisy Karlínského a Smíchovského okresu. Popisy jsou datovány rokem 1872.