| Popisy okresů | Okres Karlínský | Okres Pražsko-Vysehradský |
Okres Smíchovský |
Rukopis Popsání okresu Pražsko-Vyšehradského se čtyřmi přílohami obsahuje třináct archů. 1
Popsání okresu Pražsko-Vyšehradského s 4 přílohami
I. Poloha, velikost a hranice okresu, počet obcí a samostatných statků
Odhadní okres zaujímá Vyšehrad a veškerá města Pražská, totiž: Staré a Nové město, Josefov, Malou stranu a Hradčany a leží nad 32° východní délky a nad 50° severní šířky.
Rozloha jeho obnáší vcelku 1478 jiter a 115 čtver. sáhů.
Největší délka okresu jest od jihozápadní bašty Vyšehradské až k Poříčské bráně 1806 sáhů, největší jeho šířka jest mezi Strahovskou a Poříčskou branou 1945 sáhů víd. Na severu hraničí s obcí: 1. Střešovickou a 2, Dejvickou a 3. Oveneckou v odhadním okresu Smíchovském, pak s obcí Holešovickou2 a 5. Karlínskou, na východu s obcí 6. Vinohradskou a 7. Podolskou v odhadním okresu Karlínském, na západě s obcí 8. Smíchovskou, v odhadním okresu téhož jména.
II. Všeobecný tvar půdy.
Okres tento jest dle tvaru své půdy řekou Vltavou na dvé rozdělené údolí které
východně a západně v náhorní rovinu asi 600 až 900 víd. stop nad mořskou hladinu vystupujíc, Západní strana okresu, totiž Malá strana a Hradčany tvoří od nejvyššího bodu Petřína podlouhlé návrší s bystrým svahem od západu k východu ku řece Vltavě.
Vyšehrad, na strmé skále nad hladinou Vltavy, rozprostírá se východně v malé pahrbkovině.
Pole a větší zahrady nacházejí se na Hradčanech na východním oupadě Petřína, na Novém městě u Karlova a na Vyšehradě.
Větší část pozemků má příkrý svah ku východu a jest vzdělávání hospodářské, namáhavým dovážením hnoje a nahražováním spláklé ornice, velmi stíženo. Oudolí se nachází mezi Vyšehradem a Novým městem, kde potok Botič ve Vltavu ústí.
Řeka Vltava, plynoucí od Vyšehradu rovně ku Karlovému mostu, a potom polokruhem severozápadně od Karlínu, dělí okres měst Pražských na dvě nestejné části. Řeka tato, jest splavná částečně od Vyšehradu na jih až do Štěchovic ku paroplavbě upravená.
Vodní síly se ku hnání vícero mlýnů používá.
Do řeky Vltavy se ústí v okresu měst Pražských na pravém břehu mezi Vyšehradem a Novým městem potok Botičský, kterýž 3 mil východně od Čenětic3 se sbíraje údolí Záběhlické a Nuselské protéká. Do Jeleního příkopu mezi baštami Marianskými na Hradčanech vchází potůček Brusnice, kterýž od Břevnova a Liboce povstává a podzemní stokou na Brusce do Vltavy se ústí.
Mimo tyto tekoucí vody nejsou zde žádné rybníky ani bařiny, jelikož tvar povrchu okresu nashromažďování vody nenasvědčuje.
Velkou vodou Vltavy bývají ostrovy a sice: 1. Střelecký, 2. Žofínský, 3. Židovský a ostrov Kampa, jako též části Starého města zaplaveny. Naplavenina po takových povodních sestává z jemného písku a kalu. Zřícení se půdy neudává se vůbec, a neškodí tedy polnímu hospodářství.
III. Poměry klimatické
Podnebí v okresu jest mírné, jelikož v průměru celého roku +7 stupňů Reamur tepla vykazuje. V létě jest průměr tepla 15°, na jaře a na podzim 7° a v zimě jest průměr mrazu -0,3 stupňů.4 Mírné toto podnebí podporuje růst všech hospodářských plodin.
Západní větrové jsou panujícími. Zhoubné deště bouřlivé a krupobití zřídka se přihazují. Podnebí působí na úplný vývin zrní veškerých druhů obilí velmi příznivě. Vliv klimatických poměrů na hospodářství vyžaduje: 1. setí ozimu v září a říjnu, 2. setí jaře v březnu a dubnu, 3. žně obilní odbývají se v červenci až do 15. srpna.
IV. Všeobecná povaha půdy
Půda v okresu má dle geologického složení a přirozené plodivosti své, rozmanitou cenu. Nejméně plodná pole, ačkoliv v malé rozsáhlosti, nacházejí se na návrší města Vyšehradu. Na vysoké břidličnaté skále jest ornice 5-6“ hluboká, písko-hlinovitá s kamenou drtí na nepřístupném návrší, mezi hradbami města Vyšehradu. Vzdělávání a hnojení této půdy jest dle polohy obtížno.
Poněkud lepší polohu jeví orní pozemky u Karlova v mírném svahu od východu ku západu. Na šutru a břidlici jest písková hlína 8-12“ hluboká dosti vyhnojená.
Poměrně nejlepší pole jsou za Strahovskou branou a na východním svahu hory Petřínské. Ornice jest na 12-15“ prohloubená, dosti prohnojená skládá
se z ourodné pískové hlíny, částečně na bystrém svahu od západu ku východu, pročež také orní prsť zhoubnými deštěmi ačkoliv zřídka, splavena bývá. Luka se v odhadním okresu, mimo travnatých příkopů pod hradbami a v Jelením příkopu, nevynacházejí.
Na polích okresu pěstuje se nejvíce zrní, tj. žito, ječmen a píce, jelikož hlavní účel hospodaření zde mlékařství jest, a tedy mimo zakoupených odpadků plovárenských a mlynářských, sláma a jetel hlavní jest potřebou.
Vzdělávání půdy potřebuje dle polohy dosti značného namáhání.
Větších neplodivých ploch v okresu není.
V. Poměry naturálního užitku dle množství na jedném dol. rak. jitru.
Dle polohy, podnebí a povahy půdy kolisá užitek hlavní plodin na jedném dol. rak. jitru:
pšenice mezi 8 a 12 měřicemi
žito mezi 8 a 12 měřicemi
ječmen mezi 21 a 15 měřicemi
oves mezi 32 a 18 měřicemi
řepa mezi 220 a 140 centů
jetel mezi 35 a 20 centů
vikev mezi 18 a 10 měřicemi
jednoseční luka mezi 20 a 12 centnýřů sena
výnosnost pastvišť obnáší mezi 4 a 1 centnýřů píce.
VI. Hráze, odvodňování, zavodňování a rýhování (drenáže).
Zařízení taková, dle polohy a pro nepatrnou plochu hospodářských pozemků v okresu se nevynachází.
VII. Komunikační prostředky.
Mimo to, že jest Praha střediště znamenitých železničných tratí, paroplavby a silnic na vše strany se rozcházejících, má uprostřed svých měst dobře dlážděné náměstí, ulice a potažmo též dobře štěrkované silnice; - jsou tedy komunikační prostředky vesměs v nejlepším stavu.
VIII. Poměry obyvatelstva.
1. příloha
Podle sčítání lidu z roku 1870 čítá okres 161.173 obývatelů.
Z obyvatelstva zaměstnává se:
a.výhradně orbou 723 osob
b.řemesly 17.388 osob
c.obchodem 12.696 osob
d.tovární prací 55.546 osob
e.povoznictvím 1.825 osob
f.státních a soukromých úředníků 13.989 osob
g.vedlejšími živnostmi 7.763 osob
h.neurčitou výživou 51.243 osob
úhrnem 161.173 osob
Dle toho jen velmi nepatrná část obyvatelstva asi 4/10 % orbou se zaměstnává.
V městech Pražských odbývají se téhodně dva obilní trhy a
jsou zdejší ceny měřítkem pro daleké okolí venkovských obcí. - Obchod s obilím tu a cizozemským jest velmi velký a působí na zdejší výrobky půdní – cizozemskou konkurencí pro rolníky nepříznivě.
Průmysl hospodářský zabývá se výrobou píva a líhu. Odpadky těchto závodů prodávají se mlékařům zde i v okolí ku krmení dojných krav.
2.příloha.
Dle přiloženého výkazu průmyslových závodů, dle seznamu Pražské obchodní komory jest v okresu měst Pražských
1. pivovárů 41
2. líhovárů 14
3. mlýnů 34
4. parních pil 1
Mimo to jsou zde znamenité továrny na průmyslové a hospodářské stroje, na honební náčiní, na lampy petrolejové, na lučebniny, na umělou vlnu a bavlněné látky, na vyrábění kůží, na cigorku a kávové surogáty.
IV.Přírodní výrobky
A. Z říše nerostů:
Mimo stavebního kamene za bránou Strahovskou, nedobývá se v okresu žádných výrobků z říše nerostů.
B. Z říše rostlinstva:
Výrobky kultury hospodářské jsou: pšenice, žito, ječmen,
oves, řepa, vikev a jetel.
Na lepších pozemcích daří se všecky druhy jmenovaných plodin v dobré jakosti.
Zelenina se pěstuje v nížině pod Vyšehradem u potoku Botičského a v Podskalí u větší rozsáhlosti a prodává se v městě. [Jednotlivé zelenářské zahrady nacházejí se též.]5
Pěstování ovocných stromů jest na zahrady klášterů, vysoké šlechty a na malé zahrádky soukromé, obmezeno. Ovoce se buď prodává surové sadařům a neb se chová pro vlastní potřebu.
Zahrady zelinářské v nejlepších a horších polohách, jmenovitě u potoku Botičského a v Podskalí dávají mnohem vyšší užitek nežli pole nejlepší jakosti. Zahrady ovocné sluší ale dle polohy a půdy porovnati s polmi 2hé a 3tí třídy.
Veřejné a soukromé parky mají mimo okrasy, zdravotní ohledy, tj. čistění vzduchu za hlavní účel; nenesou žádný užitek půdní, ale vyžadují ještě znamenitých ročních nákladů. – Jelikož nemohou dle zákona za neplodnou půdu považovány býti, tedy sluší je nejvýše s polmi 3tí třídy porovnati a na to ohled bráti, že již
větší daní činžovní sousedních domů nepřímý výnos dávají.
Vinná réva se též částečně pěstuje a hrozny se v domácnosti upotřebí, neb ovocnářům prodávají.
Tímto užitkováním rovnají se vinice dle polohy a půdy ovocným zahradám.
Jako louky jednosečné jsou jen příkopy pod hradbami užívány.
Výnosy hospodářských kultur v Praze, co do množství, jsou tak nepatrné, že jen velmi malou část místních potřeb uspokojiti mohou; jest tedy dovoz plodin všeho druhu do měst Pražských nutný.
Veřejné a soukromé parky mají mimo okrasy, zdravotní ohledy, tj. čistění vzduchu za hlavní účel; nenesou žádný užitek půdní, ale vyžadují ještě znamenitých ročních nákladů. – Jelikož nemohou dle zákona za neplodnou půdu považovány býti, tedy sluší je nejvýše s polmi 3tí třídy porovnati a na to ohled bráti, že již
C. Z říše živočišstva:
viz 1 přílohu.
Dle popisných dát z roku 1870 bylo dobytka:
a. koní přes tři léta starých 1719
b. hříbat do 3lét 7
c. býků 3
d. volů 54
e. krav 449
f. telat 19
g. ovcí nešlechtěných 4
h. koz 121
i. prasat 72
Rozvržení tohoto dobytka na jednu čtvereční míli6 a na jednu rodinu o pěti hlavách, nevedlo by ku důkladnějšímu posouzení hospodářských poměrů v okresu, tedy se i zde nestalo.
Koně jsou rozmanitého druhu
od nadherné equipage až do zchřadlého koně drožkářského.
Tažní koně ve fabrikách a v průmyslových závodech jsou silní a velcí a kupují se za 200 až 500 zl. r. m.7
Voli slouží k potahu v závodech průmyslových, krmí se mlátem a prodávají se řezníkům.
Krávy se drží pro mlékaření, při čemž se jen malý ohled na druh plemena béře. Dobře vykrmená kráva má dle rozdílu plemena též rozdílnou váhu 10 až 6 centů.
Kozy se chovají jen jednotlivě, zvlášť u chudiny kvůli užitku z mléka.
Veškerý dobytek se kupuje na trhu měst Pražských nebo na venkově dle potřeby a účelu za velmi rozmanité ceny; nemoce mezi dobytkem se zřídka vyskytují.
X. Rozdělení půdy
Veškerá půda jest na jednotlivé parcely rozdělená a největší částí co stavební prostora použitá.
Hospodářské kultury jako pole, parky, zahrady a pastviny jsou v tak zvané mrtvé ruce, tj. majetkem klášterů, obce Pražské, zemských fondů a c. k. fortifikačního okresu.
Podle vyšetřených dát je počet a velikost rozlíčných po-
3 příloha
zemků tento:
1. přes 10 jiter 8 držebností
2. od 10 až 15 jiter 5 držebností
3. od 5 až 1 jitra 46 držebností
4. menší než jitro 764 držebností
----------------------------------
Úhrn všech 83 držebností
Pastviska nalézají se jen v c. k. fortifikačním okresu.
Dvory a větší držebnosti nenalézají se v okresu mimo dvoru Strahovského a Vyšehradského.
Rozloha rozlíčných kultur jest dle výsledků stálého katastru8 tato:
1. orné půdy 540 jiter 445 [čtverečních sáhů]
2. zahrad 262 jiter 946 [čtverečních sáhů]
3. luk 47 jiter 739 [čtverečních sáhů]
4. vinic 5 jiter 201 [čtverečních sáhů]
5. pastvisk 205 jiter 188 [čtverečních sáhů]
6. lesů 13 jiter 826 [čtverečních sáhů]
7. neplodné půdy a stavenišť 889 jiter 1570 [čtverečních sáhů]
Úhrn 1478 jiter 115 [čtverečních sáhů]
XI. Způsob hospodaření
Soustava hospodaření jest střídavá s 1/8 neb 12 1/2 % čistého ouhoru, a 1/8 tj. 12 1/2 % jetele na 4 léta rozdělená.
Hospodářské ruční práce vykonává čeleď a nádeníci, jejichž počet, se dle velikosti hospodářství, řídí.
Pozemky na Karlově u blázince vzdělávají choromyslní z ohledů zdravotních pod přiměřeným dozorem.
Obyčejné výměry za práci hospodářskou jsou:
pro čeledína ročně 80 až 100 zl.
pro služku ročně 60 až 80 zl.
O žních se platí:
mužovi při obyčejné práci 1 zl.
ženě při obyčejné práci 70 kr.
Od sekání se platí dle plochy za jitro 1 zl. 80 kr. až 2 zl. 40 kr.
V průměru roku dostává nyní v roku 1872
muž beze stravy denně 80 kr. až 1 zl.
žena beze stravy denně 60 až 80 kr.
Vzdělávání polí děje se obyčejně koňmi částečně též voly. Jízda i orba koná se 2 a 1 spřežně. K ozimu se oře průměrně 4x. Vláčení se děje dle tuhosti půdy, průměrně 2 krát.
Ku vzdělávání půdy slouží zde dvouramenný pluh s železnou radlicí a sháněčkou, potom přiorávací pluh, brány se železnými hřebíky, kamenné a dřevěné válce.
Roční výlohy jednoho spřežení jsou dle způsobu a látek zkrmených rozdílné:
2 spřežení koňů stojí 753 zl. 72 kr.
2 spřežení volů 20% méně 602 zl. 98 kr.
Hnůj se dobývá z hospodářství a jest zde za mírnou cenu v zájezdných domech a u majitelů koní ke koupení.
Hnůj kompostní a umělecká hnojiva, užívají se dílem při zahradnictví a zelinářství.
Pastviny se nevzdělávají. Nejlepší pastviska jsou za hradbami mezi Strahovskou a Bruskou bránou ku Střešovicům a Dejvicům a dávají ročně asi 4 centy píce smíšené.
XII. Prodávání pozemků
Prodávání pozemků stává se jen k účelům stavebním mezi soukromníky.
Hospodářské kultury v rukou korporaci a veřejných fondů neprodávají se vůbec.
Jednotlivé pozemky se pronajímají.
Nájemní ceny polí jsou za
jedno jitro průměrně 20 zl. 47 kr.
pastvin 1 jitro průměrně 1 jitro 11 zl. 1 kr.
smíšených kultur průměrně 1 jitro 21 zl. 91 kr.
Z ohledu na všecky zde uvedené okolnosti, které mají vliv na užitek z půdy v odhadním okresu, ponavrhuje se pro nepatrnost plochy hospodářských kultur, která úhrnem toliko jen 588 jiter 145 [sáhů] obnáší, jen jediný klasifikační okrsek, v němž veškeré rozdíly ročního užitku z 1ho jitra dle různých tříd vyraženy budou.
V Praze dne 14ho září 1872
J. Esop
hospodářský referent