Kulturní krajina Broumovského výběžku byla po staletí utvářena součinností přírody a člověka. Broumovsko přelomu 20. a 21. století bývá charakterizováno jako harmonická, ekologicky a esteticky vyvážená krajina. Neproběhla zde masivní industralizace a urbanizace a ve druhé polovině 20. století patřil region mezi relativně řídce obydlené oblasti. Díky dobře dochovaným pestrým historickým pramenům je tak právě Broumovsko vhodným modelovým územím pro studium raně novověké krajiny.
Region je navíc v mnoha směrech v rámci České republiky ojedinělý
- polohou vůči zbytku Čech
- morfologií terénu
- strukturou osídlení (síť vesnic a komunikací)
- architekturou jednotlivých objektů (zejména statky - původně dřevěnými, během 18. století přestavovanými na zděné; a soubor barokních kostelů od Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů)
- krajinnou kompozicí (Broumovsko je jedním z příkladů tzv. barokní komponované krajiny, v jejímž ohnisku se nachází benediktinský klášter v Broumově)
- dochovaným rázem krajiny
V čem je naopak podobný jiným českým regionům?
Oblast byla dlouhodobě, od 13. století až do novověku více méně nepřetržitě, spravována církevním řádem – benediktiny z pražského Břevnova; hospodářství (kterému brzy dominovla textilní výroba) řízené schopnými opaty zejména v období raného novověku velmi prosperovalo, což se odrazilo na architektonických památkách. V tomto ohledu můžeme shledat paralely s jinými dominii patřícími církevním řádům (cisterciáci v západočeských Plasích apod.)
Druhým bodem, v němž spočívají paralely s vývojem v jiných českých regionech a který je nejen zásadní pro pochopení vývoje oblasti v průběhu staletí, ale také inspirativní pro další výzkum, je drastická výměna obyvatelstva po roce 1945. Broumovsko získali benediktini na počátku 13. století; kolem roku 1250 bylo nově založeno město Broumov. V okolí vznikla síť lokačních vesnic, v nichž bylo usídleno německé obyvatelstvo původem z vyspělých regionů Flander, Durynska a Frank. V roce 1945 museli dosavadní obyvatelé opustit své domovy. Malý zájem nově příchozích lidí bez vazeb k místu podpořený celorepublikovým vývojem v oblasti péče o krajinu a obecnými společenskými trendy druhé poloviny 20. století (kolektivizace, vznik JZD, odcizení člověka a přírody, ateizace, přitažlivost života ve městě) měl na zdejší krajinu, tak jako jinde v pohraničních oblastech České republiky, velký dopad. Vedle fotografií tento fakt nejlépe ukáže osobní návštěva v regionu!
Část vesnice Šonov ve druhé polovině 17. století na kresbě z Broumovského urbáře.
SOA v Zámrsku.
Krajina Broumovska našla odraz v řadě unikátních pramenů, jakými jsou Broumovský urbář z roku 1676/1677 doplněný barevnými kresbami, či soubor negativů dokumentujících krajinu Broumovska uchovávaný v Ústavu dějin umění AV ČR. [http://www.udu.cas.cz/cs/archiv-clanku/broumovsko-kraj-baroknich-kostelu/]
Kulturní krajina Broumovska je předmětem ochrany – Broumovsko bylo v roce 1991 vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí – [http://broumovsko.ochranaprirody.cz/] a vedle turistiky [http://www.broumovsko.cz] se těší se zájmu odboníků. Komplexní vyhodnocení krajinného rázu CHKO Broumovsko vypracovala pro MŽP ČR Ing. arch. Jitka Brychtová, [Praha 2001 - 2002], aktualizaci této práce pro AOPK ČR zpracovali Ivan Vorel - Jana Vorlová - Jiří Kupka - Kateřina Štréblová Hronovská, Preventivní hodnocení území CHKO Broumovsko z hlediska krajinného rázu, [Praha 2012] i poučené veřejnosti a studentů (projekt Zapadlými cestami minulosti od roku 1999 dokumentoval drobné památky v celé broumovské kotlině. Účastníci projektu mapovali také obecnou historii regionu - metodou oral-history a byly navázány kontakty s odsunutým německým obyvatelstvem nebo jeho potomky, kteří žijí především v okolí bavorského Forchheimu. www.collegium.cz); nově byla zpřístupněna ikonografie (BERGMANN, Petr, Broumovsko na historických zobrazeních. 1. díl, Meziměstí 2013). Harmonocká krajina a její architektonické dominanty přitahuje umělce – výtvarné (nejnověji fotografická publikace Jana Záliše a Miroslava Otteho Broumovsko: krajina architektury & architektura krajiny, Broumov 2013) i hudební. [http://zapoklady.broumovsko.cz]
Výběr z další literatury k tématu krajina Broumovska:
BERGMAN, Petr – BURIAN, Martin – JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku, Broumov 2003; BOUZA, Erik – VAŇKOVÁ, Věra, Osm století textilní výroby na Broumovsku, Hradec Králové 1972; BOUZA, Erik – VAŇKOVÁ, Věra, Vrchnostenské manufakturní podnikání na Broumovskuv 17. a 18. století, in Acta Musei Reginaehradecensis XII, 1970, s. 183-199; Broumov. 650. výročí udělení městských práv, Broumov 1998; ČÁŇOVÁ, Eliška, K problematice rekonstrukce rodin na základě matričních zápisů ve farnosti Broumov, Historická demografie, 2003, s. 244; ČÁŇOVÁ, Eliška, Výzkum úmrtnosti na Broumovsku, Archivní časopis 4, 1976, s. 197-208; ČECHURA, Jaroslav, Broumovsko 1615–1754. Nový rozměr evropské protoindustrie, Časopis národního muzea 164, 1995, s. 61-88; kol. autorů, Zmizelé Sudety – Das verschwundene Sudetenland, Praha 2004; KOŠŤÁL, Zdeněk, Dějiny Broumova a Broumovska, Broumov 1990; KUBA, Jiří – ŠIMEK, Tomáš – ZAHRÁDKA, František, Soupis východočeských urbářů. 2. Polovina 13. století – 1776, Zámrsk 1997; MACEK, Petr, K tvorbě K. I. Dientzenhofera z pohledu krajinného urbanismu, Architektura ČSR 6/89 (vč. nákresů a fotografií); PEŠÁK, Václav, Berní rula 12: Kraj hradecký 1, Praha 1951; Plán péče o CHKO Broumovsko na období 2003-2012. Správa chráněných krajinných oblastí České republiky, Praha 2002; POHLODKOVÁ, Klára, Sledování struktury krajiny v nivě Stěnavyv CHKO Broumovsko, nepublikovaná kvalifikační práce České zemědělské univerzity v Praze, Praha 2007; RESLOVÁ, Martina, Vývoj broumovského panství na základě urbářů z let 1631-1676, nepublikovaná kvalifikační práce FF UPCE, Pardubice 2009; SKALICKÝ, Alexandr, Historické veduty z Broumovska, Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností 31, č. 1, 1993, s. 38-41; ŠMELHAUS, Vratislav (ed.), Broumovský urbář 1676/1677, Praha 1976; TOMEK, Václav Vladivoj, Älteste Nachrichten über die Herrschaften Braunau und Politz bis zur Zeit Hussitenkrieges, Praha 1857; TRENČANSKÁ, Barbora, 750 let Broumova v archivních dokumentech, Broumov 2006; VILÍMKOVÁ, Milada – PREISS, Pavel, Ve znamení břevna a růží: historický, kulturní a umělecký odkaz benediktinského opatství v Břevnově, Praha 1989.