Broumovsko na starých mapách



Mapa Čech Johanna Christopha Müllera byla vytvořena roku 1720. Jde o první mapu Čech vytvořenou pro státní-vojenské potřeby, i když byla dílem jednotlivce. Zobrazuje téměř 12 500 lokalit v Čechách rozdělených na dvanáct krajů. Broumovsko se na ní jeví jako poměrně hustě osídlený hormatý kraj, který jasně vymezuje zemská hranice i Broumovské stěny na západě. Informace o terénu zprostředkovaná tzv. kopečkovou metodou je ovšem pouze orintační. Znázorněny jsou, opět poněkud nepřesně, hlavní komunikace a řeka Stěnava (Steine). Nápadné jsou údolní lánové vsi (Länge Dörfer, jak vyčteme z legendy): autor zachytil Patzdorf – Božanov, Ottendorf – Otvovice, Mertzdorf – Martínkovice, Wekersdorf – Křinice, Voitsdorf a Hauptmansdorf – jako dvě části dnešních Hejtmánkovic, Grosdorf – Velkou Ves, Schönau – Šonov, Rosenthal – Rožmitál, Hermsdorf – Heřmánkovice, Haintzendorf – Hynčice, Beutengrund – Benešov, Iohannesberg – Janovičky, Rupersdorf – Ruprechtice, Ditersbach – Jetřichov, Wernersdorf – Vernéřice, Halbstatt – Meziměstí, Bergicht – Březovou, Botisch – Bohdašín, Neusorg – Starostín, Wiese – Vižňov a město Broumov coby město v hradbách se samostatně stojícím kostelem /klášter zde vyznačen není/). České názvy obcí zde na rozdíl od jiných regionů, kde jsou uváděny se značkou “B.= Böhmisch“, nenajdeme. Kostely jsou zaznačeny pouze v Martínkovicích, Vernéřovicích, Ruprechticích a Božanově (samostatná kaple sv. Jana je v Janovičkách), i když řada vesnic kostely měla. Müllerova mapa zachycuje Broumovsko těsně před, resp. v době výstavby opravdových dominant krajiny – tzv. „broumovské skupiny kostelů“ Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferů.

Mappa geographica regni Bohemiae..., 1720. Mědiryt, měřítko asi 1:132 000. Sekce X, výřez. Mapová sbírka Historického ústavu AV ČR, v.v.i., Praha, sign. MAP A 12.



Broumovsko v osmdesátých letech 18. století na mapě I. vojenském mapování.



Broumovsko v polovině 19. století na mapě II. vojenském mapování.

Krajinu Broumovska v odstupu sedmdesáti let lze detailně srovnat na mapě 1:28 800 I. a II. vojenského mapování. Dochované sekce mapy I. vojenského mapování pro oblast Broumovska byly pořízeny při reambulaci původního mapování v letech 1780 a 1782. Díky tomu, že v centru pozornosti mapujících vojáků stál reliéf, porost a vsi a města z hlediska rizik pro přesuny vojsk či vojenské operace, máme k dispozici velmi podrobný obraz krajiny. Kromě stabilní sítě sídel jsou zachyceny drobné sakrální památky i samostatně stojící objekty, např. kaple Panny Marie Sněžné na Hvězdě (se špatně čitelnou popiskou Maria Schne[e]). Mapa je obrazem Broumovska vrcholného baroka.

Krajina Čech v polovině 19. století, kdy probíhalo II. vojenské mapování, dosáhla v souvisosti s nastupující průmyslovou revolucí maximální míry odlesnění. Na Broumovsku se ovšem rozvíjel především textilní průmysl, jehož dopad na krajinu nebyl tak výrazný. Další výrazný fenomén spjatý s průmyslovou revolucí a postupující urbanizací – železnice – se objevil na Broumovsku až v poslední čtvrtině 20. století: trať přes Meziměstí do Broumova byla dovedena až roku 1875; do Otvovic byla prodloužena roku 1876 a roku 1879 došla až na státní hranici.

Kriegs-Karte des Königreiches Böhmen z let 1764–1767, resp. pro severní polovinu Čech 1780–1783. Rukopisná barevná mapa, 1:28 800. Spojené sekce č. 34, 47, 48, 63, 64; Militär-Aufnahmssektionen von Böhmen z let 1842–1852, 1:28 800. Spojené sekce č. O_4_X, O_4_XI, O_5_X, O_5_XI vyhotovené roku 1852/3. Obojí Österreichisches Staatsarchiv – Kriegsarchiv, Wien, Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Most.




Město Broumov na císařském povinném otisku stabilního katastru z roku 1840. Císařské povinné otisky stabilního katastru, 1840. 1:2 880, Braunau. Český úřad zeměměřický a katastrální – Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Praha, fond B2: Stabilní katastr, jeho obnova a údržba (1824–1957).




Obec Heřmánkovice na císařském povinném otisku stabilního katastru z roku 1840. Ves Heřmánkovice (původně Hermsdorf) je položena severně od Broumova v poměrně úzkém a hlubokém údolí Heřmánkovického potoka, který pramení na česko-polské hranici v Javořích horách a v Olivětíně se vlévá do Stěnavy. Potok a hlavní komunikace vedoucí podle něho je tak hlavní osou vesnice. V nivě potoka – záplavovém území – stály menší chalupy chudších obyvatel, zatímco rozlehlé komplexy statků významných hospodářů byly situovány ve vyvýšené poloze na potoční terase. Jejich rozmístění v obci ovlivnilo tvar plužiny i síť cest vedoucích do extravilánu: kolmo na břeh potoka a podél něj procházející komunikaci byly vytýčeny pozemky patřící jednotlivým usedlostem – nejprve pole, pak louky a pastviny až k lesu na okraji obce.

Císařské povinné otisky stabilního katastru, 1840. 1:2 880, Hermsdorf. Český úřad zeměměřický a katastrální – Ústřední archiv zeměměřictví a katastru, Praha, fond B2: Stabilní katastr, jeho obnova a údržba (1824–1957).




Proměnu sítě těchto komunikací druhého řádu – obslužných hospodářských cest – ve 20. století ukazují následující schematické mapy. (Zpracovaly Eva Bílková [Chodějovská] – Hana Hermová, 2005.)


© Historický ústav AV ČR 2015

Towns

Chartae Antiquae