| Popisy okresů | Okres Karlínský | Okres Pražsko-Vysehradský |
Okres Smíchovský |
Rukopis Popsání okresu Smíchovského obsahuje čtyřicet dva nečíslovaných stran.
Přepis je zpracován do nečíslované s. 21.
Popsání okresu Smíchovského
1.Poloha, velikost a hranice okresu, počet obcí a samostat. statků.
Odhadní okres zaujímá celé okresní hejtmanství smíchovské a leží mezi 31 ½ a 32 stupněm východní délky, pak 40 ½ a 50 ½ stupněm severní šířky.
Obsah povrchnosti obnáší v celku 136 701 jiter a 40 sáhů čtverečních. Hlavní podoba okresu jest od severu ku jihu klínovitě sevřený šestihran.
Největší rozsáhlost má okres ten od severu ku jih v délce 5 ¾ mil. Největší jeho šířka jest mezi obcemi Ovencem předním a Družcem (na severní straně) a obnáší od východu ku západu 3 ¾ míle. Na severu hraničí s okresem Slánským , na východ s řekou Vltavou (potažně s okresem Karlínských), v jinu s okresem Příbramským, a na západě s okresem Hořovicským a Rakovnickým.
Čítá 143 obcí a 77 samostat. statků.
2. Všeobecný tvar půdy
Okres tento jeví dle tvaru své půdy dva rozdíly, a sice:
a. rovinu a mírnou vlnovitou pahrbkovinu, pak
b. vyšší pahrbkovinu.
Rovina a mírná vlnovitá pahrbkovina rozprostřená jest od Pražského návrší Petřina severozápadně až po severní a západní hranice okresu v obcích Tursku, Vřetovicích, Kladně, Družci, Chynavě a Tachlovicích, a zanímá asi 2 třetiny celého okresu.
Rovina tato jest částečně úzkým údolím znamenitě prohloubená jako zvláštně u potoků:
Štelcovského a Čičovicského (jenž po svém spojení potok Zákolanský sluje), Ouněticského, Šáreckého, Motolského, Hlubočepského a Lodenicského.
V této rovině a mírné pahrbkovině vystupují též místy znamenitější pahrbky a kopce, jmenovitě: Petřin u Prahy, Bílá hora u Břevnova, Kozí vrchy u Sukdola, Vyšina u Horoměřic, Kamýk a Karabinská hora u Svárova. Těmito hory ale povaha roviny a vlnovité mírné pahrbkoviny se nemění a jest celá průměrně 840 stop víc. nad mořskou hladinou vyvýšená.
Druhé oddělení okresu , totiž vyšší pahrbkovina tvoří asi
¼ míle široké údolí nad řekou Berounkou, vystupuje na pravém břehu hřebenatě a padá jiho-východně do úzkého údolí potoku Mníšeckého nebo Kytínského. Na pravém břehu tohoto potoku vystupuje dosti znamenité návrší Hvozdnické a Bojanovické, příkrými a skalnatými stráněmi , řečiště Vltavy ohraničující.
Jižně od Dávle při toku řek Vltavy a Sázavy, které obě mezi skalnatými a vysokými břehy plinou, rozkládá se pahrbkovitá, lesy pokrytá krajina, která v pěkné hornaté rozmanitosti až za jižní hranice okresu za Štěchovice, Slapy a Bratřinov zasahuje.
Jelikož v této pahrbkovině osady větším dílem v nížině u tekoucí vody zbudovány jsou, a grunty na návrších se rozprostírají, tedy jest rolnická práce totiž mrvení a vzdělávání rolí namáhavá a nákladná. Ani tuto pahrbkovou krajinu nelze hornatinou nazvati, jelikož průměrná výška těchto návrší 800 stop víd. nad mořskou hladinou nepřesahuje; ačkoliv některé lesem
obrostlé návrší až 1 800 stop víd. jmenovitě v obci Kytínské vystupuje.
Jezer v okresu nejni.
1.Mezi tekoucími vodami jest řeka Vltava nejznamenitější a tvoří na východě, od jihu ku severu 7 mil dlouhou hranici okresu.
Řeka tato vstupuje na jiho-východu do okresu, teče mnohými okliky od jihu ku severu , dílem mezi skalnatými a vysokými břehy, potom hlavním městech Prahou dále ku severu, anať v obci Letkách okres Smíchovský opouští a v okres Slánský vpadá.
Řeka Vltava jest splavná, od severu ku jihu až ke Štěchovicům i pro paroplavbu upravená, pročež na obchod s plodinami letního času závažně působí. Vodní síly její se též používá ku vedení četných průmyslových závodů.
2.Řeka Berounka pline od jiho-východu ku severo-západu a vstupuje do obce Řevnice do okresu, teče širokým údolím a mnohými okliky podél obcí Dobřichovic, Mokropes, Černošic a Radotína, i vpadá
u osady Láhovické do Vltavy. Řeka tato není ku plavbě upravená proto také na obchod s plodinami neúčinkuje. Vodní síly její se však používá ku vedení četných průmyslových závodů. Do Vltavy a Berounky padají všecky ostatní vody, které v okresu vznikají neb okresem tekou.
Do Vltavy padají:
3.Potok Kocábský, jenž vzniká od rybníků Višňovských pod svatou horou, mohutními vplívajícími v něj potůčky od brdských lesů, jmenovitě potokem Hvoznickým a tekou úzkým údolím, vpadá u Štěchovic do řeky Vltavy.
4.Potok Mníšecký prýští se z lesů Brdských, vstupuje u Kytína v okres, teče od Čisovic úzkým údolím a vchází pod osadou Davle do řeky Vltavy.
5.Potok Hlubočepský vychází od vyšiny Chrášťanské, teče vápencovým údolím u Řepory a vtéká u Hlubočep do řeky Vltavy.
6.Potok Motolský, prýští se též od vysočiny Chrášťanské, teče jižně pod Bílou horou, od Motol dále mezi skalnatými břehy a vpadána Smíchově do řeky Vltavy.
7.Potok Šárecký pochází z malých prýštících vod z vyšin Červeno-Aujezdských, Chejnských a Zlejčinských
teče od Vokovic hlubokým skáloúdolím tak zvanou divokou Šárkou a vpadá u Podbaby do řeky Vltavy.
8.Potok Aunětický prýští se od vysočiny Kněževeské, teče severovýchodně skalnatým údolím a vchází u Roztok do řeky Vltavy.
9.Potok Zákolanský pochází z vod na vyšině u Kladna, Kročehlav a Přítočna se prýštících. Spojené tyto vody potok Zákolanský zvané, padají pod Králupy do řeky Vltavy.
10.Do Berounky padá
Potok Lodenický, jenž teče z okresu Slánského okolím obce Družce, Bezděkova, Nenáčovice a Chrustenice, padá u Lodenic v okres Hořovický a vchází pod Tetínem do řeky Berounky.
11. Potok Radotinský prýští se od Kyšice, teče Tuchlovicemi, Chotcem a padá u Radotína do Berounky.
Vody těchto potoků používají se ku hnání malých mlýnů, a nikoliv ku zavodňování sousedních luk. Rybníky pro rybaření nalézají se u obcí Břve, Zlejčíně, Litovicích. Chými u Hvozdnice a Mnišku jsou dílem nepatrné a dílem lpí na nich povinnost udržování vody pro Královský zámek v Praze, považují se tedy jako parifikáty.1
Močálů zde též není, jelikož všeobecný tvar povrchu okresu nashromažďování vody nenasvědčuje, a v čas trvalých dešťů rychlé odtékání vody usnadňuje.
Údolí nad Berounkou bývá velkou vodou jarní zaplaveno. Povodně tyto ničí místami sice výnos polí a luk, zanechávají ale na jiných místech mnoho kalu a rozmnožují takto úrodnost tohoto údolí pro příští léta.
V okolí obce Dobřichovic, Mokropsech a Černošic jsou 3 stopy vysoké hatě (neb hráze) dělané, aby před letním zaplavením role bránily.
V měsíci květnu 1872 bylo údolíé nad Berounkou náhlou, protržením mračen povstalou povodní, v takových rozměrech stíženo, jak dle zápisu mnohá století neslýcháno. Povodeˇmn tato působila ne jednotlivých pozemcích velké škody.
V obci Černošicích dolních jsou luka vesměs a role částečně křemelovou drtí () a pískem až na 2 sáhy výšky naplaveny a na další čas neplodny. V jiných obcích povodní stížených jsou škody půdní nepatrné. Místami jest získáno mnoho jemného náplavu, který svým
časem plodivost těch kterých pozemků znamenitě zvýší.
Sřícení se půdy na oubočích nenaskytuje se v tomto okresu a není tedy polnímu hospodářství na škodu.
3 Poměry klimatické
Dle tvaru půdy jest i podnebí v okresu málo rozdílné. Rovina a vlnovitá mírná pahrbkovina v severní části okresu, má mírné podnebí,které zrust veškerých plodin hospodářských podporuje. Severní větrové jsou v této části okresu, jmenovitě v čas vegetace škodlivý a působují na jakost i množství zrní po případu nepříznivě.
Částečně ochráněné údolí jižně od Turska ku Noutonicům a Lichocevsi, potom ku Tachlovicum a Hořelicům jeví nejlepší polohu v okrese.
Jižní část okresu, vyšší totiž pahrbkovina, má takřka to samé podnebí, jenže orní grunty na návrších se rozkládající, nepříznivým větrům severním a východním, bez ochrany vystaveny jsou; co v čas vegetace na jakost a množství zrní škodlivě působí.
Oudolí nad Berounkou od obce Dobřichovic až za Radotin ku velké Chuchli jest poměrně
ta nejlepší poloha v okresu.
Řepka, pšenice, zelí, řepa, ječmen vojtěška a jetel zde se pěstuje, a podobá se částečně toto údolí pilně upravené zahradě.
Zhoubné deště bouřlivé a krupobití velmi zřídka v okresu se přihazuje. Hroznou povodeň nad Berounkou v měsíci květnu 1872 náleží zde v neblahých skutcích jako něco velmi neobyčejného zaznamenati.
Okres spíše trpí odvodněním veškerých rybníků a vymítěním lesů, částečně na posuchy, které úrodnost veškeré píce tím zase na chov dobytka a tedy na vedení celého též rolnictví škodlivě působí.
Obstarávání rolí ku setí ozimu počíná vesměs takřka rovnočasně okolo 15ho června rozoráním ouhorů, a setí ozimu trvá od konce srpna až do konce října, jmenovitě tam, kde se řepa pěstuje a po řepě pšenice seje.
Upravení rolí pro jař, stává se již v dlouhém podzimu napřed, a setí jaře počíná uprostřed března a trvá do polovice května. Žně obilní počínají v druhé polovici měsíce července a trvají až do konce srpna.
Dvojseční luka sekají se na seno ku konci června, na otavu však v polovici září.
4.Všeobecná povaha půdy
Plodivá jakost půdy v okresu jest dle střídání rozmanitých druhů hor též ve svém složení zemních částí velmi rozmanitá.
V severní části okresu nacházíme
nejvíce břidlici, kterážto údolím Šáreckým a k Roztokám zasahuje. V tomto tvaru hor břidličných nachází se též křemen a buližník: onen jmenovitě u Dejvic, Vokovic, Hostivic, Újezdu červeného, u Chrášťan a Košíř.
Buližník tvoří strmé podlouhlé pahorky jmenovitě u Nebušic,Tuchoměřic, Sukdol, Ounětic, Ouholiček, Svrkyně, Turska, Holubic a u trněného Újezda, nápodobně též u Středokluk, kročehlav, Přítočna, Dobré a u Kyšic.
Vápenec (Kalkstein) se nachází u Hlubočep, Slivence, Chuchle, Chýnice a u Tachlovic a Dobré.
Opuka neb planské vápno tvoří návrší u Holubic, Noutonic, Lichocevsi, Kopaniny přední, Kněžovsi, Středokluk, Dobrovíz, Hostoun a u Jenče,podobně též u pleteného Újezda, Přítočna, Kročehlav, Buckova, u bílé hory a u Třešovic.
V jižní části okresu panuje též břidlice částečně křemenem a buližníkem zastoupená. Jakožto u Davle a u Štěchovic, Masečína, Klince, Trnové a u Skochovic.
Vápenec (Kalkstein) opuka a žernov se zde neobjevuje.
Orní prsť, utuhnutím povrchnosti skal předvěky utvořená, jest nad břidlicí hlinovitá a šutrovitá, nad
ložiskami uhelnými hluboká, hlinovitě písečnatá a nad opukou slínovitě hlinovitá.
Nejlepší pozemky v severní části okresu nacházejí se v obcích: Tursku, Holubicích, Noutonicích, Kněžovsi, Liboci, Veleslavíně, Dejvicích, Ovenci, Lisolejích, Sukdole.
V severo-východní části okresu jsou poměrně nejlepší pozemky: V Unhošti, v Oujezdě červeném, v Jenči, v Hostivicích, v Chrášťanech, v Hořelicích, v Nučicích, v Lidicích, v Stelčovci a ve Vřetovicích.
Orní prsť 16-24´´ hluboká – hlinovitá a slino-hlinovitá, jest zrůstu plodin všeho druhu příznivá; a od hospodářů zvláště pšeničnou půdou zvaná.
Vzdělávání této půdy, větším dílem v přiměřené rovině rozprostřené, není obtížné.
Nejhorší pozemky v severní části okresu jsou na příkrém skalnatém oupatí nebo na skalnatých návrších jako jmenovitě u Roztok u Ounětic, Statenic, Noutonic Okoře Zjezdu, Oujezda trněného, Svrkyně, Stodůlek a u Chejnice; potom v severo západní části okresu v obci Kladně, Dobré, Družci, Svarově, Chyňavě, Železné Hostouně a v Řebči a.t.d.
Orní prsť z utuhnuté břidlice neb opuky utvořená má 4´´ - 6´´ mohutnosti a jest částečně kamením promíchána.
Deště vymývají často orní prst v strmém svahu těchto pozemků a půdu neplodnou činí.
Vzdělávání a mrvení těchto pozemků jest velmi namáhavé a nákladné.
V jižní části okresu jest poloha mnohých pozemků nepříznivá. Jsou ony větším dílem od hospodářských dvorů daleko vzdáleny, a buďto na břidličných návrších , buďto v strmých oupadech rozprostřeny. Orní porsť 3-6´´ mohutná, pokrývá spodní skálu, ano místami i skála na povrch orních polí vyskakuje.
Takové málo plodivé pozemky nacházejí se v obci Chuchli, Řevnici, Trnové, Bojanovicích, Bratřimově, Čisovicích, Mníšku, Třebotově a Modřanech.
Vzdělávání a mrvení těchto pozemků jest namáhavé a nákladné. Zde se ouhoří a potom žito i oves v 3letém oběhu pěstuje. Místami se též jen ouhor a žito 2letně střídá.
Nejlepší pozemky této části okresu nacházejí se v nížině nad řekou Berounkou jmenovitě v obci Chuchli velké, Dobřichovicích, Lahovicích, Lipanech, Radotíně a v Zbraslavi.
Rovina tato jest jemný hlinovitý náplav 14-16´´ mohutný na podkladku jako svrchní půda, místami též na hrubém šutru. V tomto úrodném údolí nacházejí se též výhory, kdež šutr jen 3-6´´ hlínou zanešen jest. Taková místa trpí velmi posuchou. Celá tato nížina jest výborně jako zahrada upravená; a pro veškeré druhy plodin půdních úrodná. Jmenovitě se zde zelí, cukrovka, pšenice, řepka, ječmen, řepa, vojtěška a jetel s úspěchem pěstují.2
Vzdělávání půdy v této rovině není obtížné, ale povodně řeky Berounky někdy škodlivě působují.3
Luční plocha jest v okresu odhadním celkem nepatrná obnáší totiž dle stálého katastru 5188 jiter 1464 čtverečních sáhů takže při výměře polí 83 313 jiter 346 čtverečních sáhů na 100 jiter polí 6,22 jiter luk průměrně vypadá.
Nyní se značná část luk na orní pole vzdělává.
Nejznamenitější plochy luk nalézáme v jižní části okresu nad potokem Kytínským a sice: v obci Kytíně, Mníšku, Čičovicích a Lišnicích, nad Berounkou v obci Lipanech, Láhovicích a v Zbraslavi.
V severní části okresu jsou znamenitější luka, v nížiině řeky Vltavy, a sice v obci Dejvicích, Ovenci nad potokem Motolským v obci 3 Stodůlkách, Řepích nad potokem Kačickým v obci Družci Bezděkově, Unhošti, Svárově Ptíč horní, Chýnavě a v Nenačovicích.
Tyto luka se tekoucí vodou nezavlažují. V jižní části okresu v obci Mníšecké zavlažuje se část luk farních a velkostatkářských z potoka Kytínského.
5.Poměry naturálního užitku dle množství na rak. jitru
Dle rozmanitosti polohy, podnebí a povahy půdy, jest taktéž naturální užitek z jitra jednotlivých kultur hospodářských rozdílný.
Užitek hlavních plodin vynáší ohledně na rozmanitá léta a nehody hospodářské v nejlepších a špatných částech okresu
V jižní části Zbraslavi
u pšenice mezi 21 a 13 měřicemi
u žita mezi 21 a 10 meřícemi
u řepky mezi 24 – 18 měřicemi
u ječmene mezi 24 – 15 měřicemi
u ovsa mezi 36 – 16 měřicemi
u hráchu mezi 20 – 14 měřicemi
u vikve mezi 20 – 14 měřicemi
u bramborů mezi 100 – 90 měřícemi
u řepy mezi 260 – 200 centů
jetele mezi 45 – 12 centů
Luka dávají užitek, a sice nejlepší svojseční 30 centnýřů sena a 15 centnýřů otavy.
Prostřední dvojseční 22 centnýřů sena a 11 centnýřů otavy.
Nejslabší dvojsečné 18 centnýřů sena a 7 centnýřů otavy.
Jednoseční luka mezi 18 až 10 centnýřů sena.
V severní části okresu:
u žita mezi 20 a 10 měřicemi
u ječmenu mezi 24 a 14 měřicemi
u ovsa mezi 36 a 16 měřicemi
a mand. Slámy
u bramborů mezi 120 a 60 měřícemi
u řepy mezi 250 a 180 centy
u jetele mezi 40 a 16 centy
Luka dávají užitek a sice nejlepší dvojseční 26 centů sena a 14 centnýřů otavy.
Prostřední dvojseční 22 centnýřů sena a 10 centnýřů otavy.
Nejslabší dvojseční 18 centnýřů sena a 6 cent. Otavy.
Jednoseční luka mezi 20 až 10 centnýřů sena.
Víno se zde nepěstuje.
Nejlepší pastviska v rovině jsou rozoraná a jako orní pole užívaná.
Pastviny v nejpříznivějších orbě polohách vynáší 4 až ¾ centnýřů píce.
6.Hráze, odvodňování a zavodňování, rýhování (drenáže)
Ochraných prostředků proti povodním, a odvodňovacích opatření ve větší rozsáhlosti v odhadním okrese není.
Nížina nad řekou Berounkou jest částečně v obcích v Zbraslavi, Radotíně, Černošicích, Mokropsích a Dobřichovicích hrázemi 3 stopy vysokými před letní povodní zabezpečená. Tyto hráze jsou na útraty jednotlivých obcí vysypané, mají asi 2000º délky a jich hzpráva i oprava roční stojí asi 870 zl.
Voda menších potoků nepoužívá se ku zavodňování tam se nacházejících luk, jelikož tomu zájmy tamějších malých mlynářů odporují.
Výminečně se část farních a velkostatkářských luk v obci Mnišecké z potoka Mnišeckého zavodňuje.
Ryhy neb drenáže nejsou v odhadním okresu vyjma některé pozemky velkostatků v užívání.
7. Komunikační prostředky
Předním prostředkem komunikačním jest Pražsko-Drážďanská železnice, od Prahy ku severu, v oudolí Vltavském vystavená. Na této železniční trati nacházejí se nádraží to jest stanice železniční
I [první] v Bubenči, Podbabě, Roztokách.
Druhá železnice vede od Prahy po stanicích Bubna, Bruska, Veleslavín, Liboc, Rusím, Hostivice, Jeneč, Koníček, Unhošť Vejhybka – do Kladna, a odtud k severu na západ na hranice okresu ku Kralupum, kdežto z Pražsko-Drážďanskou železnicí se spojuje.
Třetí železnice vystavená jest od Kladna přes Újezd červený a Hořelice do Tachlovic a Chýnice, kdežto se mnoho rudy železné dobývá a touto železnicí do Kladenských hutí dopravuje.
Čtvrtá železnice jde jiho-východně od Prahy oudolím řeky Vltavy a Berounky ku Plzni. Zde jsou v okresu stanice Chuchle malá, Radotin, Dobřichovice a Řevnice.
Pátá železnice, stavbou započatá, spojuje nádraží Smíchovské se stanicí Hostivickou na železnic Pražsko-Kladenské. Tyto železnice spojují nejvzdálenější místa z Prahou a činí takto nepříznivou konkurenci na tržišti pražském
cenám, hospodářských a lesních plodin v okresu pěstovaných.
Paroplavba na Vltavě od Štěchovic ku Praze působí letního času čile na obchod půdními plodinami.
Od Prahy vedou Říšské silnice,
1.na sever přes Horoměřice, Přílepy, Tursko – do Velvar.
2.přes Břevnov, Liboc, Středokluky do Slaného.
3.Přes Košíř, Dušníky, Hořelice – do Hořovic.
4.přes Zbraslav, Jiloviště, Mnišek – do Dobřiše.
Okresní silnice spojují znamenitější a průmyslná místa mezi sebou, a se stanicemi železničními jako jmenovitě, silnice:
5.Pražsko – Jeneč – Unhošťská
6.Unhošť – Kladenská
7.Unhošť – Doberská
8.Unhošť – Bezděkovská
9.Unhošť – Dušnická
10.Unhošť, Hostoun, Lichoceves – Přílepská
11.Buckov, Lichoceves. Sukdol – Pražská
12.Přílep, Svrkyň-trno Oujezdská
13.Smíchov – Řepora – Chotečská
14.Řepora – Stodůlky – Libocská
15.Zbraslav – Černošice – Dobřichovicská
16.Zbraslav – Davle – Stěchovicská.
Četné silnice tyto, jsou vesměs v dobrém stavu a usnadňují čilý ruch obchodní u hlavního města země.
Osadní a polní cesty jsou však větším dílem v špatném stavu, jelikož se na ně malá péče vynakládá.
8. Poměry obyvatelstva
Dle sčítání lidu z roku 1870, a přiloženého zde výkazu, bydlí v okrese 109 263 obyvatelů, z nichž připadá na město:
1.Smíchov 15 383 obyvatelů
2.Kladno 10 706 obyvatelů
3.Unhošť 2 475 obyvatelů
4.Mníšek 1 824 obyvatelů
5.Zbraslav 1 618 obyvatelů
----------------------------------------------------------------------
na města 32 006 obyvatelů
a na 138 obcí venkovských 77 257 obyvatelů
----------------------------------------------------------------------
úhrnem na 143 obce 109 263 obyvatelů
Průměrně tedy žije na čtvereční míli 7 992 obyvatelů a sice připadá na rovinu a nižší pahrbkovinu v okresu Unhošťském a Smíchovském
(4,22 + 4,97) = 9,19 ml čtverco[vých]
(47 298 + 40 433 = 87 731 obyvatelů, tedy na čtvercovou míli 9 546 obyvatelů.
Ve vyšší pahrbkovině okresu Zbraslavského na 4,47 [čtverečních] mil 21 532 obyvatelů, tedy na čtvercovou míli 4 817 obyvatelů.
Mimo 143 uzavřených míst nachází se ještě v okresu
roztroušeně ležících:
1 průmyslový závod v Oujezdě trněném
82 dvorců
2 myslivny a
65 mlýnů
Z obyvatelstva zaměstnává se:
a.výhradně orbou 21 977 osob
b.řemesly16 786 osob
c.obchodem 2 057 osob
d.tovární prací 6 328 osob
e.povoznictvím 1 083 osob
f.státních a soukromých úředníků 1 544 osob
g.orbou a vedlejšími činnostmi 59 488 osob
------------------------------------------------------------
úhrnem 109 263 osob
Větší část obyvatelstva tohoto okresu zaměstnává se tedy orbou. Ochod s obilím a jinými výrobky jest velmi čilý.
V hlavním městě Praze odbývají se téhodně 2 obilní trhy které ze všech stran a z daleka navštěvovány bývají, proto též pražské ceny obilní měřítkem pro celý okres odhadní jsou.
Že všestranné spojení železničné, dovoz obilý ze vzdálených krajin usnadňjuje a plodiny okresní nepříznivou konkurenci uvádí, jest mnoholetou
v Mníšku 1
v Řidka 1
v Slapech 1
v Zbraslavi 1
-------------------
dohromady 25 pivovarů
3.Lihovarů jest:
na Smíchově 5
v Modřanech 1
-------------------
úhrn 6 lihovarů
4. Mlýnů jest 110 a sice:
v Bělokách 1
v Chotči 2
v Chýnici 1
v Čičkovicíh vel. 1
v Dejvicích 2
v Dobrovizi 2
v Hlubočepích 1
v Jinonicích 1
v Kněžívce 2
v Kněževsi 1
v Liboci 2
v Libochovičkách 1
v Lisoleji 1
v Noutonicích 4
v Ouholičkách 1
v Oujezdě trněn. 4
v Ouněticích 3
v Kamýuku 1
v Roztokách 2
v Ruzíni 1
v Řepořeji 2
na Smíchově 1
v Statenicích 3