Hranice Broumovského panství byly velmi stabilní. Zformovaly se již ve vrcholném středověku, krátce poté, co Broumovsko osídlili ve druhém desetiletí 13. století benediktini z Břevnova u Prahy. Ohnisky kolonizace se staly Police nad Metují a Broumov. Po správní stránce bylo roku 1260 Broumovsko vyňato z působnosti kladské kastelánie a z rozhodnutí panovníka podřízeno benediktinské jurisdikci, náleželo do Hradeckého kraje. Centrem správy se stal klášter v Broumově vybudovaný v roce 1256. Benediktini zůstali v Broumově s malými přestávkami kontinuálně do roku 1946. Pozoruhodný je vztah hranice panství k morfologii terénu – Broumovské kotlině. Podrobně můžeme sledovat průběh hranice totiž i v terénu, kde se dochovaly mezníky (nejvýrazněji Třípanský kámen), dále potom (tradičněji) jak v písemných dokumentech (popisech hranic), tak na mapách (od 18. století).
Oporou pro tvorbu mapy byly hojně dochované urbáře panství (zpracované v nedávné době v několika kvalifikačních pracích, zejm. Filozofická fakulta Univerzity Pardubice, publikováno např. jako Vlčková-Reslová 2010) a také popisy hranic panství.
Německé názvy obcí, které v průběhu času podléhaly (ortografickým) proměnám, jsou uvedeny v podobě platné těsně před odchodem německého obyvatelstva, které region utvářelo od 13. století. Vycházeli jsme z uznávané příručky Ernst PFOHL, Orientierungs-Lexikon der Tschechoslovakischen Republik, 3. vyd., Liberec 1931.
Vrstva hranic aktuálně platných katastrálních obcí ukazuje stabilitu sídelní sítě v regionu.
Velký význam spatřujeme ve znázornění broumovského panství v kontextu zemské hranice, která je, stejně jako oddělení od zbytku Čech, determinována morfologií terénu. Mapa ukazuje, jak panství beze zbytku vyplnilo celou Broumovskou kotlinu a bylo tak mimořádně homogenní, navíc síť sídel se stabilizovala již ve středověku a až na výjimky kontinuálně pokračuje do současnosti.
Územní vývoj panství Broumov (1406–1850)
Autorský návrh Eva Chodějovská, zpracování Jiří Krejčí.
Jaroslav KOLÁČNÝ – Šárka STEINOVÁ – Vladimír WAAGE, Urbarium neoconscriptum cum explicatione brevi čili Nově sepsaný řád všech trvalých povinností a rent, které plní a odvádějí dědiční poddaní slavného kláštera Broumova ve městě a okolí, Praha 2014; František MUSIL, Z dějin broumovského děkanátu. František Musil, in: Krkonoše – Podkrkonoší. Vlastivědný sborník 20, 2012, s. 317–331; Martina VLČKOVÁ [RESLOVÁ], Benediktinské panství Broumov ve 2. polovině 17. století. Urbář jako pramen, Stopami dějin Náchodska 14, 2010, s. 139–403; Barbora TRENČANSKÁ – Libuše RŮČKOVÁ, 750 let Broumova v archivních dokumentech, Broumov [2006]; BERGMAN, Petr – BURIAN, Martin – JEŘÁBKOVÁ, Jana. Broumovsko. Interpretace kulturního a historického dědictví na Broumovsku, Broumov 2003; Jaroslav ČÁP, Česko-Kladská hranice v 18.–19. století, Kladský sborník 2, 1998, s. 183–210; Alexandr SKALICKÝ, Historické veduty z Broumovska, Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností 31, 1993, č. 1, s. 38–41; Alexandr SKALICKÝ, Ikonografie broumovského kláštera, Náchodsko od minulosti k dnešku 3, 1989, s. 155–163; Václav Vladivoj TOMEK, Příběhy kláštera a města Police nad Medhují, Praha 1881.