Rybník Nový Vdovec najdeme zhruba v polovině cesty mezi Starou Hlínou a Stříbřcem, cca 6 km vzdušnou čarou na severovýchod od historického jádra Třeboně (na aktuální mapě). Založen byl v letech 1562–1564, jeho počátky jsou spjaty s Mikulášem Ruthardem z Malešova, budovatelem chlumské rybniční soustavy, který na sklonku života zakotvil na třeboňském panství ve službách pánů z Rožmberka a jehož zásluhy jsou poněkud neprávem ve stínu zakladatelského díla Jakuba Krčína z Jelčan. Dnešní plocha Nového Vdovce dosahuje 74 ha a při pohledu na rybniční hladinu se v uplynulých 450 letech zdánlivě nic nezměnilo. Je to skutečně pouhé zdání – o kontinuitě od poloviny 16. století v žádném případě hovořit nemůžeme.
Rybník Nový Vdovec. – Foto Robert Šimůnek (2013).
Případ rybníka Nového Vdovce je sondou do proměn krajiny, a současně také ukázkou toho, nakolik staré mapy procesy proměny krajiny dokumentují způsobem výstižným, namnoze velmi detailním, ale přitom přehledným a na první pohled zřejmým. Začneme-li od nejstarších map, tedy mapy třeboňského panství z roku 1684, s Novým Vdovcem se tu pochopitelně setkáme; a stejně tak tomu je ve druhé polovině 18. století – jako Gr. Dowetz (tj. Velký Vdovec) figuruje na mapě I. vojenského mapování (sekce 252), a jako Wdowecz je pod č. 14 zakreslen na Pachmannově rybniční mapě (1779).
Třeboňská rybniční soustava se po staletí vyznačovala stabilitou rybniční sítě, a na tomto trendu až na jednotlivé případy nic nezměnily ani tendence pozdního 18. a raného 19. století, směřující k vysoušení rybníků a přeměnu jejich plochy na pole a pastviny. Půda byla na Třeboňsku natolik nekvalitní, že rybníky byly stále tím nejefektivnějším způsobem jejího využití. Do roku 1826 tak bylo na třeboňském panství zrušeno všeho všudy osm malých rybníků. S příchodem Antona Wittmanna z Denglasu do schwarzenberské administrativy se mělo i zde všechno změnit – nejprve se vysouší rybníky na Lomnicku (Potěšil, Fuglhaus, Skutek a Naděje), dokonce i proslulý Bošilecký rybník měl namále, a podobný osud měl postihnout také některé rybníky přímo na Třeboňsku – jedním z nich byl Nový Vdovec.
Ve 20. letech 19. století byl skutečně vypuštěn, dno vysušeno a s jeho plochou se počítalo pro polnosti a louky. Hospodářský dvůr zřízený ve zrušeném rybníku byl demonstrativně pojmenován Wittmannsau. Plán Václava Leštiny zachycuje dvojí fázi – zánik a transformaci: nahoře rybník Nový Vdovec a jeho nejbližší okolí po vypuštění, ale ještě předtím, než byly zřízeny odvodňovací kanály; dole je pak plán zachycující stav někdejší rybniční plochy přeměněné na louky a polnosti ke dvoru Wittmannsau. Nedatovaný plán spadá do téže doby jako Leštinův plán stříbřeckých pastvin (1843), kde v záhlavním popisu je příznačně uváděn „die Teich und Maierey Neuwdowetz, auch Widtmannsau genannt“, a zachyceno je i širší okolí zrušeného rybníka. Obhospodařovanou kulturní krajinu na místě rybníka, místy v téměř parkové úpravě, dokumentuje pak řada mapových děl, včetně II. vojenského mapování (list O_16_IV) i stabilního katastru.
Staré duby u Vitmanova. – Foto Robert Šimůnek (2013).
Praxe však ukázala, že rybník je sice možné vypustit a snažit se jeho plochu vysušit, ale takto získaná země užitek nepřinese. Zdejší půda svými výnosy totiž nesplnila očekávání, dvůr byl zrušen a po pouhých čtyřech desetiletích byl rybník obnoven (napuštěn 1865). A podobně jako Nový Vdovec byly obnoveny i další neuváženě zrušené rybníky na Lomnicku, Bošilecký rybník nakonec nikdy zrušen nebyl. Příznačnou epizodu v této oblasti představovalo zrušení rybníka Ptačí blato v souvislosti s těžbou rašelinných borků (1872) – i tento rybník byl po deseti letech obnoven.
A tak na mapě III. vojenského mapování z konce sedmdesátých let 19. století rybník Nový Vdovec můžeme opět vidět (mapa měřítka 1 : 25 000, mapový list 4353_4, při pravém okraji, 4354_3 při levém okraji) a na mapách (a pochopitelně v krajině) se s ním setkáme podnes. Obnova rybníka byla však přesto určitou modifikací – a tak jako byl z rozlehlé plochy Rožmberka vydělen rybník Vítek, i Nový Vdovec byl ve druhé polovině 19. století rozdělen na rybníky dva: Nový Vdovec a jižně od něho, oddělený hrází, položený rybník Ženich.
Společná hráz rybníků Nový Vdovec (vlevo) a Ženich (vpravo). – Foto Robert Šimůnek (2013).